Už to víte, že víkend je u nás rezervován rybě. A protože v sobotu jsem nebyla doma, tak to byla tentokrát neděle. V ledu v Tescu se na nás zasmála treska, tentokrát světlá.
Doma přistála na pekáči, osolená, opepřená a okmínovaná. Pak jsem se rozhlédla po lince a kolem jsem přidala tymián, červenou cibuli, feferonku a taky plátky másla. Žádná složitost a necelých 20 minut v rozehřáté troubě stačilo k dokonalosti. K rybě na talíři pak přišla nějaká zelenina a u mne celerové hranolky.
Co se skrývá v tajemném sobotním balíčku? Jenom takové malé předvánoční potěšení pro mlsné jazýčky – plněný perník. To je naše oblíbené vánoční cukroví, takové to rodinné stříbro. Vyzkoušela jsem už různé jiné recepty a nakonec se vždy pokorně vrátím k tomu starému dobrému. A i když jako každý rok vykřikuji do světa, že rozhodně na letošní Vánoce nepeču, tak plněný perník upeču určitě. Bez něj by asi Vánoce nebyly.
Těsto:
Vypracovat spíše tuhé těsto, za mne to zvládne robot nebo musíte ručně na válu (rozehřát med, přidat tekutiny a zpracovat s moukou a cukrem)
Náplň
A vše hezky smíchat, někdy dám rozinky, někdy kandované ovoce nebo místo ořechů mandle, jak co najdu ve spíži.
2/3 těsta rozválím a přesunu na plech, potřu nádivkou. Zbytek rozválím a rozkrájím na pruhy a nádivku přikryji., aby se mi pak dobře perník krájel na úhledné kousky. Upeču běžně na 170°C. Nechám vychladnout, okrájím kraje (ty bývají tvrdší) a připravím si pruhy perníku. Ty nechávám rozležet do Vánoce a pak teprve krájím na kousky. Jak ho nakrájím hned, tak strašně rychle zmizí 🙂
A další bezmasý kousek, ale klidně by šel i jako lehká příloha k masu. Vykoukl na mne ze čtečky na webu S vášní pro jídlo a nemá chybu.
Clipped from: svasniprojidlo.blogspot.cz (share this clip)
A abyste mi věřili, že jsem vyzkoušela, tak tady je výsledek mého snažení a smažení
Moje zeleninové období pokračuje a tak zkouším různé novinky.
Dnes to byla moje oblíbená červená řepa. Očistila jsem ji, nakrájela na menší kousky a nasypala do zapékací misky. Přihodila jsem nějaký drhnutý tymián, něco římského kmína, trošku soli a pepře, zacákala olivovým olejem a dala do předehřáté trouby skoro na hodinu, aby řepa byla měkká. Pak jsem ji posypala na hrubo drcenými ořechy a taky slaným sýrem (balkán, feta,…), jen tak podrceným nad miskou a ještě na chvíli dala zapéct. Pak jsem doplnila čerstvým polníčkem, ten zacákla taky olivovým olejem a bylo hotovo. Dobrota největší 🙂
Nedávno mi naskakovala husí kůže při spojení mrkvová polévka, ale vůbec to není marné. A tahle je navíc docela pikantní, protože zázvor dělá svoje.
Dělala jsem ji tak nějak od oka, takže si můžete přizpůsobit vše své chuti. Půlku cibule jsem nechala pomalu změknout na olivovém oleji, pak jsme přihodila asi 4 střední mrkve nastrouhané na tenko, větvičku rozmarýnu, osolila, opepepřila a nechala tak nějak pracovat pod pokličkou.
Mezitím jsem očistila kousek zázvoru a nakrájela na tenko, příště by bylo asi lepší ho nastrouhat, a přihodila k mrkvi. Pak jsem vše zalila vodou (lepší by byl vývar, ale nebyl) a nechala provařit až bude mrkev přiměřeně měkká. A pak už jen rozmixovat do hladka nebo dle chuti. Mám raději nějaké kousky, ale pokud máte jenom nakrájený zázvor, tak raději pořádně. A už jen dosolit či dopepřit a hezky na talíř. A na něm bylinky, korinadr by byl nejlepší, a ještě zakápnout limetkou nebo taky pomerančem.
Pokud máte odvahu, tak do toho!
Jen tak mezi řečí mi kolegyně (Ilono, díky!) sdělila jednoduchý recept na domácí lučinu.Tak jsem ho hned zrealizovala.
Vzala jsme jeden velký bílý jogurt, jednu zakysanou smetanu a smíchala. Připravila hrnec, do něj sítko, do něj plátěnou utěrku a do do ní jsem směs vyklopila a nechala stát do druhého dne venku. A pak už jsem jenom sklízela chválu.
Dodatečně jsem prošla web a našla pár receptů. Takže můžete zvolit třeba slanou variantu, lze přidávat bylinky, ještě v sítku můžete zatížit, aby jste vytlačili víc syrovátky, tou lze pak zadělat chleba. I poměry surovin jsou velmi různé, taky ji někdo dělá se šlehačkou apod.
Biftečky zní vznešeně, tohle jsou spíš placičky, ale stále se držím původního názvu.
Pokrájet na drobno, smíchat, nechat odstát v lednici, ať solamyl pracuje a vše spojí. A když přijde čas oběda, tak opečete placičky na pánvi a podáváte s brambory či hranolky. Dnes byla tatarka a hodně jídlu sluší nějaký salát.
Takhle zní původní recept a z tohoto množství nakrmíte 4 dospělé, dnes jsem dělala jen jedno kuřecí prso a pro dva toho bylo až kam. Původně jsem chtěla přidat jemně krájenou feferonku, ale nakonec jsem přidávala pro exotično koření pěti vůní. A kdybyste to s množstvím přehnali, tak připravené maso vydrží klidně pár dní v ledničce a počká na svou příležitost.
Na té ujíždím, neskutečná dobrota. Voní trošku po ohýnku a létu.
Řepy umyjete a připravíte jim mističku z alobalu. Osolíte hrubou solí, přidáte neoloupaný česnek, bylinky, zakápnete olivovým olejem a popř. balsamikem a pořádně zabalíte do alobalu, klidně dvojitého. Trouba se mezitím rozpálila aspoň na 220°C a řepy necháte podle velikosti péct minimálně hodinu, spíš ale déle. Takže nemá smysl péct 1 řepu, raději rovnou víc. Po dopečení by měly být řepy měkké na omak, pak je několikrát propíchnete špejlí, aby z nich unikla pára. Necháte vystydnout a pak čekáte na vhodný okamžik, kdy je vytáhnete.
Úplně nejraději z ní mám carpaccio. Studenou řepu oloupete a nakrájíte na tenké plátky (používám struhadlo na okurky), na talíři osolíte, opepříte, pokapete olivovým olejem a balsamikem, nebo to udělá každý dle své chutě. Na řepu přidáte hoblinky parmazánu a klidně kolem něco zeleného, nejlépe rucollu, pokud ji v ledničce máte. A nezapomenete talíř vyfotit.
Tak jsem zase skočila na špek, v tomto případě spíš na sádlo a dělala jsem domácí. Prý – to ti v domácí pekárně nedá práci a dělá se samo a je dobré a … To je pravda, stačí na kilo sádla 2x pustit cyklus na džem, popř na závěr nechat chvílí péct. Sádlo je perfektní, bílé, nepřipálené, ale přijde mi, že je ho hrozně málo. Škvarky jsou ale skvělé!
A protože se většinou rychle přejí, tak dělám škvarkovou pomazánku.
Co jde, pomelu na masovém strojku, osolím, opepřím, vmíchám hořčici a je hotovo. Jenom zbývá najít chuť a umýt mlýnek.
