Tyhle brambory mne napadly hned, když se objevilo téma brambory.
Když jsem studovala VŠ, tak jsem bydlela celých 5 let na privátě. Byl to dům v Brně, kousek od Lužánek a v něm paní bytná. Paní Drobná byla úžasná dáma a nechávala nám spoustu prostoru. Klidně odjela na 3 měsíce za syny a sestrou do Švýcarska a nám nechala celý dům k dispozici. Mimochodem, za svobodna se jmenovala Červená, její tatínek založil kabaret Červená sedma a sestra je Soňa Červená.
Sama obývala pouze první patro a ve zbytku byly takové malé koleje. bydlelo nás tam jeden rok i šest, kluci i holky, každý studoval něco jiného. Často to byli „hnojaři“, ale i nějaký pajdák tam byl, architektů a stavařů bylo taky několik, strojař – prostě koleje. A čas od času nás pozvala na večeři a dostávali jsem tyhle brambory a čaj. Nikdy mi nechutnaly víc! Ani když jsem je začala dělat své rodině. Ta si je sice taky zamilovala a byla to velmi oblíbená večeře, ale tak, jak kdysi v Brně mi už nikdy nechutnaly. I když si je kořením nostalgií.
Takže po dlouhém úvodu, krátký recept.
Umyté, syrové brambory nakrájíte na půlky nebo čtvrtky a dáte péct na plech na sucho do trouby. Pečou se dlouho a naskakují jim takové puchýřky, některé druhy brambory se chtějí lepit, tak je dávám na pečící papír. Než se dopečou, tak dám do mísy rozmačkaný česnek – hodně rozmačkaného česneku, sádlo a sůl. Ještě horké upečené brambory na to nasypu, mísu přiklopím a protřesu, aby se obalily směsí sádla s česneku.
A nesu na stůl. Pak se už na to všichni vrhnou a brambory mizí a mizí. Výborné je k nim studené mléko.
Moje mlsná rodina si vymyslela, že by bylo lepší krájet brambory na tenké plátky, že to bude rychlejší na upečení. Ano, pečou se rychleji, v tenkém provedení je to taková chuťovka, ale těch plechů! A toho rovnání na ně!
