„Ženo, dlouho jsme neměli mlíkový lečo. Já bych si ho dal..“: Pronesla včera má drahá polovička.
A jelikož prázdniny pro mě znamenají nejen radosti, ale i permanentní starost o žaludky mých blízkých, zajásala jsem, že nemusím nic vymýšlet. Navíc je toto jídlo rychlé.
Poprvé jsem ho jedla ještě za svobodna v Pasekách nad Jizerou, kam teď jezdíme na chalupu. Tehdy tam žila manželova prateta, sama v chalupě v kraji Zapadlých vlastenců, a mě se to jídlo na talíři vůbec nelíbilo. Navíc lečo pro mě byl do té doby ten pokrm, ze kterého mi bylo vždycky špatně, když jsem ho náhodou pozřela.
Ale znáte to. Styděla jsem se odmítnout, navíc po čtyřhodinové cestě vlakem a výstupu od nádraží v Rokytnici jsem měla hlad jako vlk. A tak jsem ochutnala. A zjistila, že TOHLE lečo můžu:-)
Recept:
- cibule
- papriky
- rajčata
- uzenina
- smetana + mléko s trochou mouky na zahuštění
- sůl, pepř, kmín
Cibuli necháme na troše oleje zesklovatět, přidáme nakrájené papriky a uzeninu, chvilku podusíme. Po chvíli přisypeme oloupaná a pokrájená rajčata. Osolíme, opepříme, okmínujeme. Ještě chvíli dusíme a nakonec zahustíme troškou mouky rozmíchané ve smetaně s mlékem. A je to. Jako příloha je nejlepší čerstvý chléb. A když je to ten doma pečený…:-)
Dobrou chuť.