Moje zeleninové období pokračuje a tak zkouším různé novinky.

Dnes to byla moje oblíbená červená řepa. Očistila jsem ji, nakrájela na menší kousky a nasypala do zapékací misky. Přihodila jsem nějaký drhnutý tymián, něco římského kmína, trošku soli a pepře, zacákala olivovým olejem a dala do předehřáté trouby skoro na hodinu, aby řepa byla měkká. Pak jsem ji posypala na hrubo drcenými ořechy a taky slaným sýrem (balkán, feta,…), jen tak podrceným nad miskou a ještě na chvíli dala zapéct. Pak jsem doplnila čerstvým polníčkem, ten zacákla taky olivovým olejem a bylo hotovo. Dobrota největší

Na té ujíždím, neskutečná dobrota. Voní trošku po ohýnku a létu.

Řepy umyjete a připravíte jim mističku z alobalu. Osolíte hrubou solí, přidáte neoloupaný česnek, bylinky, zakápnete olivovým olejem a popř. balsamikem a pořádně zabalíte do alobalu, klidně dvojitého. Trouba se mezitím rozpálila aspoň na 220°C a řepy necháte podle velikosti péct minimálně hodinu, spíš ale déle. Takže nemá smysl péct 1 řepu, raději rovnou víc. Po dopečení by měly být řepy měkké na omak, pak je několikrát propíchnete špejlí, aby z nich unikla pára. Necháte vystydnout a pak čekáte na vhodný okamžik, kdy je vytáhnete.

Úplně nejraději z ní mám carpaccio. Studenou řepu oloupete a nakrájíte na tenké plátky (používám struhadlo na okurky), na talíři osolíte, opepříte, pokapete olivovým olejem a balsamikem, nebo to udělá každý dle své chutě. Na řepu přidáte hoblinky parmazánu a klidně kolem něco zeleného, nejlépe rucollu, pokud ji v ledničce máte. A nezapomenete talíř vyfotit.

Ze všech příprav brambor mám nejraději ty pečené, těm se nic nevyrovná. A hlavně když jsou se slupkou. Na soli zase dělám kuře. A jak jsem zjistila, jde to krásně spojit a udělat na soli brambory.

Nasypete vrstvu soli, zavrtáte do ní brambory (umyté a suché) a třeba ještě sůl dosypete nebo jen na vrstvu soli položíte a tak na hodinku je dáte péct do trouby na plno. Pak je z té krusty vydolujete, ometete sůl, roztrhnete a dovnitř dáte kousek másla nebo šťávu z masa. A pochutnáte si! Budou skoro jako z ohýnku.

Poplakala jsem si, ale mám ji! Cibuládu! Cibulovou marmeládu.

Oloupala jsem zhruba 2 kg cibule, něco žlutá, něco červená a za pomocí strýčka Robota ji pokrájela na půlkolečka. V hrnci jsem rozehřála olivový olej a cibuli na něj nasypala. Protože cibule bylo vrchovatě, tak jsem míchala a čekala, až budu moci hrnec přikrýt. Pak jsem přihodila snítky čerstvého tymiánu a nechala cibuli pracovat za občasného míchaní cca 45 minut.

Pak jsem dosypala zhruba 150 g hnědého cukru a dolila cca 250 ml směsi červeného octa s červeným vínem, osolila, opepřila. Ještě se někdy přidává portské, ale to jsme právě dopili, ale našla jsem nějaké řecké dezertní víno a přidala ještě půl sklenice. A pak jsem skoro hodinu často míchala a hlídala, aby se vše nepřipálilo, protože se celá směs musí zahustit jako džem či povidla. A taky jsem chutnala a chutnala a dosypala trošku cukru a soli, aby mi víc cibuláda chutnala. Třeba přidáte ocet, to záleží na vaší chuti.

A pak jenom naplnit do skleniček, nechat vychladnout a počkat na nějaké vhodné maso (nejlépe grilované), ke kterému patří především, a taky k sýrům. Ale dává si i do polévek, salátů, … V hrnci jsem si schovala něco na dně a k obědu jsem dělala grilovaný lilek, tak na dva přišla feta s petrželkou a na dva právě pikantní cibuláda.

V tom neuvěřitelném vedru to prostě něco studeného chce! Zmrzlina je fajn, ale taky se přejí.Tak jsem premiérově zkusila sorbet, chcete-li ledovou tříšť. Z melounu.

Nejdřív jsem svařila vodu a cukr (100 ml a 100 g) a přidala lžící citrónové šťávy. Než rozvar vychladl, tak jsem si rozkrájela meloun, snažila se vyndat pecky a rozmixovala ho v mixéru.

Pak jsem ho smíchala s rozvarem, ten lze i přidávat rovnou při mixování. Směs jsem nalila do misky a nemaje spešl stroj, šupla jsem vše do mrazáku. Pak přišlo to nejdůležitější! Nařídila jsem si minutky a každou hodinu jsem hezky vidličkou směs v misce rozmíchala, aby nevznikala kompaktní hmota, ale opravdu vločky. Záleží na výšce vrstvy, ale zhruba po 4 zamíchání bylo hotovo.

Jasně, že jsem ho měla hotový v době, kdy už ho nikdo nechtěl a do druhého dne mi vše ztuhlo trošku víc než mělo, ale mixér si s tím poradil a vrátil vše do původní konzistence. Nejsem žádný milovník červeného melounu, ale v této podobě byl velmi dobrý. Dovedu si ho představit v závěru namíchaný se zmrzlinou, slušela by mu třeba nasekaná máta a v pozdních hodinách si bude rozumět i s alkoholem (bílé víno nebo destilát). Však vy už něco vymyslíte sami!

Kromě receptu na hrnkový koláč jsem od kamarádky dostala i tenhle recept. Cuketový koláč je rychle hotový a ještě rychleji snědený. Chutná teplý, vlažný i studený. Určitě by se hodil podávat třeba partě známých, kteří trošku nečekaně dorazí, anebo třeba během čekání na grilované masíčko. Pozor, jde o koláč slaný.

Potřebujme 60 dkg nastrouhané cukety, 20 dkg nastrouhaného sýra, 20 dkg nastrouhaného měkkého salámu, 3 vejce, 1 hrnek polohrubé mouky a půl hrnku oleje. K ochucení třeba česnek, pepř a sůl. Ještě jsem přidala prášek do pečiva.

Vše smícháme a rozetřeme na plech vyložený pečícím papírem. Upečeme dozlatova.

Pro ty, kteří si myslí, že recept opisováním může ztratit na chuti, uvádím zde i původní recept, z kamarádčiny kuchařky.

Chce se mi napsat – tentokrát trochu jinak, spíš jako karbanátky.

Potřebujeme květák  přiměřené velikosti, vejce, strouhanku, pepř a sůl a olej na smažení.

Květák rozebereme na růžičky, povaříme do měkka. Vychladlé a vykapané růžičky rozmačkáme šťouchadlem na brambory, osolíme, opepříme, přidáme vejce, promícháme a přisypeme tolik strouhanky, abychom mohli tvořit placičky. Samotné placičky je možné ještě obalit ve strouhance. Smažíme dozlatova po obou stranách. Podáváme třeba s bramborem (nebo bramborovou kaší), dobře se hodí okurkový salát.