Archiv pro měsíc: Prosinec 2013

Líčka na červeném víně aneb do Imperialu už nemusíte

Tohle jídlo jsem chtěl vždycky ochutnat. A když už jsem ochutnal, tak jsem si to chtěl taky uvařit. Základem k vaření bylo studium receptů. Jsou většinou podobné, drobně se liší, takže jsem si to upravil, také podle místních podmínek.

Základním problémem tohoto receptu je výchozí surovina. Nevím, asi se všichni zbláznili, vaří to asi neustále. Nebo to vozí na export, zkrátka trvalo to měsíc, než tchán přinesl požadovanou surovinu, tedy líčka. To už bylo ale k víkendovým hodům naplánováno něco jiného, a řekněme si to na rovinu – moje rodina je konzervativní, neunese jen tak změnu a novinky ve stravování je nutné předkládat velmi pomalu a obezřetně. Tak prý je zamrazíme. No to v žádném případě nemůžeme dopustit.

Tak rychle, rychle už je večer, v pondělí bude prima večeře. 🙂 Opláchnout líčka, osušit, nastrouhat kořenovou zeleninu na nudličky, připravit koření – sůl, pepř, tymián, bobkový list, nové koření. Okouknout, jestli je v baru poživatelné červené – no u nás ani jiné nenajdete. 😀

Už rozpouštím máslo, vkládáme líčka do litinového hrnce a opékáme z obou stran do růžova. Maso vyndáme, abychom ve výpeku mohli smažit zeleninu. Zeleninu hezky necháme barevně proměnit, cukr v ní začne karamelizovat, to jsme potřebovali, hlavně to nespalte!

Líčka omácháme v zelenince a podlijeme trochou hovězího vývaru. Pak už podléváme jen červeným vínem a dusíme. Kontrolu masa jsem si nastavil po půl hodinách, ale pozor, bylo to jen tak tak. Takže aby se Vám to nespálilo – podruhé. Stáhneme plamen na minimum, jak se u nás taky říkalo – na sporko – a dusíme a dusíme. Pozor, aby s Vám to nespálilo – po třetí. A podléváme – červeným vínem, kvalitním, žádné krabicáky, jen takové, které byste dali normálně do Vašich úst. Vybral jsem si španělskou značku, výtečné.

Tak a po hodinách vaření je hotovo. U nás se tedy podávalo až druhý den k večeře, čímž se líčka s omáčkou ještě více rozležela. Takže před podáváním ochutnejte a dochuťte.

V Imperialu doporučují bramborovou kaši, takže si ji uvaříme. Máme doma smetanu? Na co? No do kaše. Ty ses zbláznil. Takže byla klasická kaše, přidal jsem víc másla. Výsledek byl famózní. Určitě vyzkoušejte, není to nic složitého. 😀

 

Je libo játra?

Když se řeknou játra, tak si většinou všichni představí játra v hnědé omáčce ze školní jídelny. No mám to stejně, i když v naší školní jídelně jsou výborná. Ale co s nimi jiného? Zkoušel jsem už ledacos, ale tuhle úpravu mám ze všeho nejraději.

Ještě jedno upozornění – jedná se drůbeží játra. Dneska na mě kouklo jedno balení při nákupu v řetězci. Byla čerstvá, jinak bych si je nekoupil. A rovnou jsem si představil, jak si je hezky připravím. Takže v řetězci si kupte ještě slaninu, olivový olej snad doma máte. A jdeme vařit.

Doma játra opereme a pokrájíme, případně odstraníme to, co nechcete jíst – různé blány apod. Vložíme do misky, posypeme sušenou bazalkou, dneska jsem přidal ještě estragon, polijete olivovým olejem, můžete přidal vlastnoručně umletou trošku pepře. Promíchejte a nechte odpočívat v ledničce. Můžete jít sledovat film pro pamětníky, nebo zamířit do sauny, cokoliv, co je libo.

Blíží se večer a na vás přišel hlad? No máme ta játra v ledničce. Tak sem s nimi. Rozehřejeme olivový ojel na pánvi, přidáme na nudličky nakrájenou slaninku, kterou rozpečeme.

Do rozpálené pánve už vkládáte játra. Pozor, pokud nechcete po skončení vaření uklízet kuchyni víc, než je zdrávo, nejbližší okolí přikryjte utěrkou. K receptu by se mohlo přidat ještě označení – Pozor, prská. Ne kuchař, ten jen mlaská. 😀

Játra rychle osmažíte, můžete ještě přilít trochu červeného vína, které se rychle vypaří, zůstane jen jeho chuť a už solíte, pepříte, prostě dochucujete. Já dnes ještě dostal chuť na chilli.

A servírujeme – dal jsem si brambory, ale klidně to může být jen s chlebem. Kdo by vařil přílohu. Tak dobrou chuť a foukejte.  Pozor, pálí. 😀

Aglio olio

Zas tu máme adventní čas, kdy trouba má posvícení a hospodyňky nevědí, kam skočit dřív. Do toho se v poledne rodina dožaduje oběda, a tak přicházejí na řadu co nejjednodušší recepty.

Jeden, v naší rodině oblíbený, vám nabízím. Dokonce i naši masožrouti ho mají rádi.

Ve „wokaté“ pánvi rozehřejeme olivový olej. Necháme na něm zesklovatět na plátky nakrájený časnek z 1a 1/2 paličky. Nasypeme špagety uvařené na skus a promícháme. Na talíři posypeme parmazánem nebo podobným sýrem. (Cihlou tohle jídlo vážně nekazte:;-)

V původním receptu se objevuje chilli paprička, ale my tolik ostrého nemusíme. Dávám přednost bazalce, která je samozřejmě nejlepší čerstvá. Ale i ta sušená dodá chuť a vůni.

image

image

image

Domácí přítel Vašek

Další z našich oblíbených receptů, i když tedy hlavně ho peču kvůli sobě a své mlsné puse.

Vašek

  • 6 dkg másla
  • 2 vejce
  • 21 dkg mouky
  • 12 dkg cukru
  • 10 dkg posekaných oříšků
  • 10 dkg rozinek
  • 10 dkg nasekané čokolády

Vypracovat těsto, zapracovat oříšky, rozinky a čokoládu. Vytvarovat 2 šišky (nebudou moc široké), potřít vejcem a upéct. Pak nechat chvílí chladnout a ještě za vlaha pokrájet na plátky. Jsou to takové suchárky a později byste už museli vzít pilku na železo. A při krájení se trošku se drolí, ale aspoň zjistíte, co jste to upekli 🙂

Treska na másle

Už to víte, že víkend je u nás rezervován rybě. A protože v sobotu jsem nebyla doma, tak to byla tentokrát neděle. V ledu v Tescu se na nás zasmála treska, tentokrát světlá.

Doma přistála na pekáči, osolená, opepřená a okmínovaná. Pak jsem se rozhlédla po lince a kolem jsem přidala tymián, červenou cibuli, feferonku a taky plátky másla. Žádná složitost a necelých 20 minut v rozehřáté troubě stačilo k dokonalosti. K rybě na talíři pak přišla nějaká zelenina a u mne celerové hranolky.