Tohle jídlo jsem chtěl vždycky ochutnat. A když už jsem ochutnal, tak jsem si to chtěl taky uvařit. Základem k vaření bylo studium receptů. Jsou většinou podobné, drobně se liší, takže jsem si to upravil, také podle místních podmínek.
Základním problémem tohoto receptu je výchozí surovina. Nevím, asi se všichni zbláznili, vaří to asi neustále. Nebo to vozí na export, zkrátka trvalo to měsíc, než tchán přinesl požadovanou surovinu, tedy líčka. To už bylo ale k víkendovým hodům naplánováno něco jiného, a řekněme si to na rovinu – moje rodina je konzervativní, neunese jen tak změnu a novinky ve stravování je nutné předkládat velmi pomalu a obezřetně. Tak prý je zamrazíme. No to v žádném případě nemůžeme dopustit.
Tak rychle, rychle už je večer, v pondělí bude prima večeře. 🙂 Opláchnout líčka, osušit, nastrouhat kořenovou zeleninu na nudličky, připravit koření – sůl, pepř, tymián, bobkový list, nové koření. Okouknout, jestli je v baru poživatelné červené – no u nás ani jiné nenajdete. 😀
Už rozpouštím máslo, vkládáme líčka do litinového hrnce a opékáme z obou stran do růžova. Maso vyndáme, abychom ve výpeku mohli smažit zeleninu. Zeleninu hezky necháme barevně proměnit, cukr v ní začne karamelizovat, to jsme potřebovali, hlavně to nespalte!
Líčka omácháme v zelenince a podlijeme trochou hovězího vývaru. Pak už podléváme jen červeným vínem a dusíme. Kontrolu masa jsem si nastavil po půl hodinách, ale pozor, bylo to jen tak tak. Takže aby se Vám to nespálilo – podruhé. Stáhneme plamen na minimum, jak se u nás taky říkalo – na sporko – a dusíme a dusíme. Pozor, aby s Vám to nespálilo – po třetí. A podléváme – červeným vínem, kvalitním, žádné krabicáky, jen takové, které byste dali normálně do Vašich úst. Vybral jsem si španělskou značku, výtečné.
Tak a po hodinách vaření je hotovo. U nás se tedy podávalo až druhý den k večeře, čímž se líčka s omáčkou ještě více rozležela. Takže před podáváním ochutnejte a dochuťte.
V Imperialu doporučují bramborovou kaši, takže si ji uvaříme. Máme doma smetanu? Na co? No do kaše. Ty ses zbláznil. Takže byla klasická kaše, přidal jsem víc másla. Výsledek byl famózní. Určitě vyzkoušejte, není to nic složitého. 😀
To mi nedělej! Dostala jsem takový hlad!
Hovězí na víně tu taky miluju jen já, jinak je to prý takové zkažené maso a že na líčkách ujíždím, to víš taky.
PS. Hovězí na víně dělám podle Julie Child. A žádná roštěná apod, hezky z předního.
Tak to jsem nechtěl, abys měla hlad. 😀 Vždycky do receptu vložím kus mojí fantazie a chuti. A většinou to vyjde.
Hmmm, líčka!
Dovolím si vložit moji verzi 😉
http://olivovakucharka.webgarden.cz/rubriky/seznam-receptu/maso/licka-na-cervenem-vine
Taky zajímavý recept, díky, vyzkouším, neboť nová várka už je v lednici. 🙂