Byl krásný. Čerstvý a křehký. Zelený a neodolatelný. Chřest. Ale co s ním?

Ulámala jsem mu tvrdé konce, byl zelený, tak se loupat nemusel. Opravdu jsem ho svázala předpisově  do balíčků a připravila mu lázeň. Do vody jsem přidala sůl, trošku cukru a citrónové šťávy a lžíci másla a počkala až začne vařit. Pak jsem ho do horké vody postavila, aby hlavičky koukaly ven a vařily se jen v páře. Takhle krásně čerstvý se uvařil za slabých 5 minutek.

Na pánev jsem hodila kousek anglické slaniny a přidala uvařený chřest, osolila, opepřila a zastrouhla parmezánem.

A ten méně podstatný zbytek byly vařené brambory a vepřové kotletky (jen sůl, pepř a trocha steakového koření, opéct, malinko podlít a dodusit do měkka). Hlavní roli totiž hraje chřest.